Odpověď navazuje na "Filipo-Jakubská noc"- na komentář Havran Poustevník a reaguje na pochybnosti okolo významu atributů sv.Filipa - konkrétně řecké písmeno Tau a ošatka s chleby :

K tomu jedna poznámka: Kanonická evangelia jsou "symbolické" texty ¹⁾ (to věděli např. Kraličtí překladatelé, a také je to jeden z rozdílů oproti Apokryfním evangeliím) - v argumentaci je potřeba toto respektovat.

Filipův atribut Tau je v životopisech světců uváděn jako signum (podpis) "z lásky", také znak náklonnosti, přátelství (Tau-františkánů a výslovně sv.František bratru Lvu), takže opět - řecké "Filíá" (láska, náklonnost, přátelství, obliba - přepsáno z V.Prach, Ř-Č slov.).

A atribut chleba je tradičně spojován se zázrakem s pěti chleby, (J.6.4.) kde se Ježíš výslovně obrací na Filipa. Zázrak s pěti chleby spočívá v jejich materializaci a Lev - 5. znamení - je jediné místo zodiaku, kde lze materializovat - viz např. Schulman. Tvoření, zhmotňování je možné jen skrze čin tj. to co jde od srdce (Lev) a schopnost tvorby/materializace se odvíjí od "člověk k obrazu Božímu".

Ona celá ta argumentace mi přijde poněkud násilná - jednak odhlíží od symbolického rozměru evangelií a nevypořádává např. ani s touto identitou u jména 12. apoštola Jidáše:

I-škari-ots/ký = í-skárí-ootes tj. z-Ryb-vzešlý
(Zde skárí == lat. skárus ryba s výskytem v Rudém moři u břehů Izraele.)

A podobně Mt.10.2: "Šimon kterýž slove Petr" - že "Petr/petra" není jméno je v textu následně dovozeno (Mt.16.18:"...a na téť skále"). A to že Šimon apriori také není jméno jsem ukazoval v přednášce Poznání archetypů. Těch věcí "na nebi" je v Bibli vícero (a některé dokonce jen na nebi), např. 33 roků Kristových (křižování i zatmění na Golgotě - Obr.1), dále např. "chris tes ises" (viz Velikonoční rovnodenní, tamtéž o zmíněném zatmění v Bibli).

Jak všude uvádím, většinu toho jsem převzal od Žižky a původně jsem se domníval, že část mohla pocházet i od E.Šimandla (oba brilantně ovládali latinu i řečtinu, jazykový génius Šimandl ovládal navíc až 40 starověkých jazyků a nářečí, v první řadě egyptštinu, ale i sanskrt, tibetštinu a čínštinu...). Teď jsem ze záznamu jednoho rozhovoru zjistil, že tu znalost o apoštolech měli oba - nezávisle na sobě. K tomu "Šimonovi" jsem já doplnil jen rozšíření o hieroglyf ŠBN, který to křižování potvrzuje.

Obr.1
 
Originální Žižkův obrázek zatmění v Jeruzalémě r.33 n.l., kde souhvězdí Labutě jako KŘÍŽ
je zabodnuté do západního horizontu.

Poznámka k Obr.1:  Program SkyMap bylo jednoduché planetárium, vzdálenost Luny od Slunce má být o něco menší - tj. asi 0.5°.
 

---

1)
Dobře je to patrné, pokud srovnáme styl "Kralického překladu" (1613) např. s Biblickým slovníkem A.Novotného - ten je spíš "katechismem pro nezbedné školáky" vystavěným na příbězích. Uvedené srovnání je také názorným příkladem, jak bylo míněno (již jinde zmiňované) středověké klášterní přísloví:
                   "Podobenství je jazykem laiků - jazykem zasvěcenců je Písmo".

Krásnou ukázkou, jak rozumět tomuto přísloví, je podobenství o "jámě Lvové" (zde v čl.Matoušovo evangelium). Pro laiky je "obsah" zachován v nevěrohodně vystavěném příběhu o jámě se lvy, zakrývané kamenem. Symbolický atribut ukazuje na zodiakálního Lva.