ank___nn_.png (372 bytes)
© 1996, Ing. Petr Rastokin,
Astrologická poradna "RA"

Uveřejněno v Konstelaci č.21/1996 str.16-22


SYSTÉMY ASTROLOGICKÝCH DOMŮ
- ZRCADLO STVOŘENÍ

Petr Rastokin

Následující příspěvek k otázce různých systémů astrologických domů, se dotýká hlubší roviny, než kterou známe jako výsledek - "domy vyznačené v horoskopu". Dotýká se roviny, ve které se formuje minulé a budoucí, vnitřní a vnější, současné a dlouhodobé. Zde je také nutno hledat odpověď. Naše otázka ale nemůže být, "který systém je nejlepší", nýbrž "o čem" ten který systém vypovídá.

Nejdříve je nutné mít jasno v tom, o čem vypovídají domy a o čem znamení, neboť archetypy obou jsou stejné (z principu věci, viz dále). Pak teprve nastupuje otázka, který systém domů použít. Zcela zde pomíjím otázku rozdílů mezi severní a jižní polokoulí ( Zariel a australané ). Z existujících cca 26 systémů domů se zdá být většina více-méně spekulativních. V praxi je používaných asi pět :

Placidus, Koch, Campanus, Regiomontanus, (topocentrické) *)

Samostatnou skupinu tvoří systém domů vázaný na Lunární uzly. S ohledem na jejich povahu a přednostní použití v karmické astrologii je nazývám "Karmické domy". Zmíním se o nich v závěru.

Použitý systém záleží na tom, "Na co se ptám" a "jakou chci odpověď". Ve skutečnosti se dva astrologové nikdy neptají na totéž, a to i v případě, že otázka "zní" stejně. Každého totiž zajímá jiná stránka věci. Jelikož každá situace - každé reálné dění - v sobě prolíná řadu úrovní, různé systémy domů pak určitou rovinu zvýrazní. Samozřejmě, že pokud je v dané situaci určitá rovina výrazně dominantní ( dominantní pro naše vnímání ), pak s ní korespondující systém bude jako jediný dávat čitelné výsledky. Volba okamžiku činění, i nevědomá, také závisí na našem vnímání.

TRADIČNÍ CHARAKTERISTIKY

Následující charakteristiky se opírají o praktickou zkušenost v podobě, přijímané víceméně převážnou částí astrologické obce.

Podle Kocha "padají letadla" a řídí se jím některé případy katastrof. Dále se jím řídí např. horoskopy géniů (Leonardo da Vinci, a pod.)

Placidus koresponduje s otázkami "životní cesty". T.j. upřednostňuje věci vytvářené a formované dlouhodobě, jako DŮSLEDKY_ČINŮ dané bytosti. Pokud na společnost nahlížíme jako na bytost, pak na "bytostnou" stránku jejích projevů lze použít právě Placida.

Campanus je tradičně používán pro "mundánní astrologii" (osudy států, vlád a vůbec běh společnosti jako celku). Dává spíše "prostorový průřez" společností, cosi jako "zprůměrování" v daném čase (období).

Regiomontanus se používá jak v nativní, tak i mundánní astrologii. Tradičně se považuje za jeho hlavní doménu Horární astrologie. Podle mého názoru je z uvedených nejvíce svázán s daným místem na Zeměkouli, nebo lépe - s pohybem tohoto místa v kosmu.

GEOMETRICKÁ VÝCHODISKA

Srovnání zmíněných čtyř systémů je dobře vidět z jejich geometrické definice. Koch je dynamický systém, Campanus a Regiomontanus statický a Placidus jakýmsi kompromisem mezi statickým a dynamickým, spojujícím prostorovou a časovou stránku věci. Proto jsou u Placida zdůrazněny "důsledky činů". Čin resp. událost je časová záležitost, důsledek obsahuje i stránku prostorovou (věcný dopad na okolí resp. změny představ a postojů).

Z geometrické charakteristiky lze získat řadu dalších indikací. Vždy se jedná o dvanáctinné dělení svázané s rovníkem, přesněji s rotací Země.

Důležité upozornění : V další části se uvažuje geometrický základ domů na sféře, a nikoli hroty domů na ekliptice ! Podobně, při odvozování vlastností jednotlivých systémů domů nejde o vlastní konstrukci domů, ale o logiku daného systému jak v genezi, tak v důsledcích.

obr_1a_500.gif (3534 bytes)
Oběh "človíčka" a Slunce okolo středu Země.

obr_1b_290.gif (2333 bytes)
Zobrazení téhož na "jednotkové" sféře

Nyní se vrátím k větě z úvodu - o vztahu znamení a domů. Dá se dokázat, že pokud na sféře existují dvě různé roviny a v každé něco obíhá, indukuje se v každé z nich - nezávisle na druhé - dvanáctinné dělení. Zdůrazním že "právě dvanáctinné"! Pokud Sluníčko obíhá v rovině ekliptiky a človíček v rovině rovníku (Obr.1), pak každou vteřinu svého bytí vytváří človíček ve svém vnitřním mikrokosmu všech 12 znamení v rovině ekliptiky a dvanáctinné dělení po rovníku jako základ astrologických domů. Ten "človíček" zde i v dalším reprezentuje jakoukoli integrovanou jednotku (třeba i balvan - jeho vědomí je ovšem poněkud kamenné).

Promítnutím na ekliptiku získáme (neekválně dělené) astrologické domy (různé - podle projekce). Promítáme-li z Jihu (bod na horizontu) dostaneme přímo Regiomontána. Zcela oprávněně říká kolega Ivan Maňásek, že mu Regiomontánovy domy připadají formálně "nejčistší".

V případě Kocha, který třetí po rovníku "polovic denního úhlu MC", se nejedná o prostorový úhel, ale časový. Nejde tedy o mechanický pohyb človíčka či balvanu se Zeměkoulí, ale něco jako časový rozměr tohoto pohybu. Pan J.V.Žižka k tomu vždy zdůrazňoval, že jednotlivé Kochovy domy jsou časově stejně "drahé". V dynamismu těchto domů je zároveň dominantním "transformování minulého na budoucí". Jako nejsrozumitelnější charakteristika se jeví následující: Kochův systém zohledňuje "novelizaci", "inovaci" okamžiku, při zachování "kontinuity práva" ( NOVÝ ZÁKON - alespoň v principu - musí respektovat STARÝ ZÁKON ). Využívá se to minulé - t.j. "již vybudované" - a staví se na tom, přihlíží k možnostem současnosti, ale současnost přetváří tak, aby z ní vyplývala nová, tvůrčím způsobem změněná, "inovovaná" budoucnost. Toto je případ géniů, kteří svým - ať jakkoli získaným - poznáním (osvícením) překračují současnost efektivním vytěžením minulosti. Zaslepenci, nedoukové, svojí ignorací již dosaženého, naopak lámou běh věcí, čehož důsledkem je - přinejlepším - "zpátky na stromy!". V obou případech je změna vázána na "vnější kapitál poznání" (externí know-how z vyšších světů). V případě zaslepenců zjevně na ignorování faktu, že dotyčný na zvolený postup, či požadovaný výsledek potřebné know-how nemá. Často také, že požadované je již dávno překonáno a svět je už jinde. Toto je typické pro mnohé případy terorismu. Za pády letadel, a vůbec mnohým selháním techniky, je opět selhání člověka. Konkrétně "ztráta bdělosti" t.j. usnutí na vavřínu přesvědčení, že ty plechové bedýnky jsou dost spolehlivé, v pořádku, atp. K havárii pak dojde, pokud situace vyžaduje od "neživé hmoty" inteligenci, či přímo genialitu, kterou tato hmota nedokáže projevit (dostatečně rychle).

Mohlo by se zdát, že Koch v nativitě nesouvisí s dalšími tranzity, ale podmínky zrození génia (jeho "vyrobení") jsou stejně nestandardní a převratné, jako jeho pozdější počiny.

obr_2a_310.gif (7572 bytes)
Oběh v rovině první vertikály

obr_2b_310.gif (6042 bytes)
Oběh v rovině horizontu

Kampanus, třetí kvadrant po První vertikále t.j. od Východu k Zenitu. To si lze představit tak (Obr.2a), že zatímco fyzická schránka človíčka rovnoměrně probíhá rovník, jeho mysl? (duch?) rovnoměrně probíhá První vertikálu t.j. od Východu (Brána Bohů) se noří "pod zem" k Nadiru (podsvětí), vystupuje k Západu (Brána démonů), stoupá k Zenitu (iluze vrcholu) a opět klesá na východní straně. Zdůrazňuji, že "oběhem" generujeme dvanáctinné dělení, nikoli vlastní domy. Vezmeme-li v úvahu, že druhý systém Kampana dělí po Horizontu (Obr.2b) t.j. Brána Bohů (Východ), soud - cesta dopekel (Sever), Brána démonů (Západ), pokání - cesta vykoupení (Jih), pak se Kampanus jeví nejen statický v "pohybech", ale i vývojově. Jakési fixování StauQ, boží etatismus, pohodlné "zcepenění" v hranicích karmy tohoto světa. Změny této tzv. Velké karmy (číselně 8), pokud by probíhaly jen "samospádem", by byly velmi pomalé a řádu staletí i déle. Naštěstí, přičiněním nejrůznějších "šílenců", ochotných nasazením celé své bytosti prosazovat a realizovat svoji vizi, se tento svět přeci jen sem tam pohne rychleji. I oni, třeba i svým donkichotstvím, pomáhají světu dozrát pro impulsy od géniů.

Regiomontanus třetí po rovníku kvadrant od Východu k ARMC. Jeho charakteristika je lépe viditelná porovnáním s Kampanem. U Kampana je ten človíček (tělo obíhá v rovině rovníku) jakoby "vetkán do osnovy světa", vevázán do "genetického" kapitálu světa a uzavřený do jeho hranic. U Regiomontána toto ve-vázání chybí. Človíček se na své "oběžné dráze" může "předbíhat" či "pozdit", dokonce část jeho světa předbíhat, jiná opožďovat a jiná třeba "nabývat vrchu". Řečeno méně obrazně : Regiomontanus vypovídá o tom, jak je tomuto človíčkovi přirozené (v daném čase a místě) reagovat na vnější podněty. Zde je podstatné to "vy-vázání" jako protipól "ve-vázání". Samozřejmě to nelze chápat jako "nezávislost" na vnějším světě, ale spíš jako nezávislost, či potenciální odchylnost postojů na celospolečenském konsenzu. Je to určitá podobnost se vztahem morálky a mravnosti. Morálka jako společenský konsenzus, mravnost jako niterný konsenzus.

Placidus opět třetí po rovníku. Pracuje s úsekem od Východu k ARMC, zvětšeným o "ascenzionální diferenci" ( t.j. podobně jako Koch ). Pomineme-li technické detaily, lze říci, že u MC se kryje s Regiomontánem, u ascendentu s Kochem a ostatní domy tvoří plynulý přechod. Čili "podle" Regiomontána "jak a čím" ( 10.dům: forma, 4.dům: náplň ), "podle" Kocha průchod věcí, pozemská realizace ( osa 1.dům - 7.dům ). S využitím již uvedeného lze dovozovat následující : Jestliže u Kocha jde o "kapitálový vklad" zvenčí, pak logika Placidovských domů je založena na postupném "navyšování kapitálu" tvůrčí prací s využitím vnitřních zdrojů. "Navýšený kapitál" je samozřejmě průběžně "re-investován". Podíl na přetváření světa je dán přetvářením sebe sama. Jinak řečeno "nikdo nemůže překročit svůj stín, ale může jej - každou vteřinu svého bytí - svými činy překračovat.

Pokud se místo kapitálu "navyšují" dluhy, pak stále se zužující manévrovací prostor vede nevyhnutelně k "sevření v silách osudu", čili k větší či menší míře prokletí.

K tomu poznámka. Častá námitka proti Placidovi je, že domy neexistují pro šířky za polárním kruhem**). Zcela obecně lze říci - ve vztahu k libovolnému systému: Zatímco zodiaky pro jednotlivé roky vznikají v příslušných dnech po narození, domy se mohou formovat leta - výchovou i celkovým životním stylem - a z ničeho neplyne, že se vůbec nějaké domy zformovat musí! O tomto tématu pojednám v některém z příštích článků. Jen poznamenám, že jde o případ, kdy člověk není nikde doma, nemá domy, je po celý život "bezdomovcem", "nomádem". Zcela jiná situace nastává, pokud jsou během žití domy "zvládnuty". Takový člověk je potom doma všude. V obou případech však nemá smysl nějaké domy v horoskopu vyznačovat. Pro pochopení mechanismu "formování domů" jsou velmi poučné horoskopy těch emigrantů, kteří zapustili kořeny někde jinde a jsou tam doma, případně tam i zde.

Mohlo by se zdát, že pro domy v tranzitním horoskopu postupné formování nemusí platit. Ale i takový okamžik má svou dobu zrání. V tomto případě - na rozdíl od nativity - formování předbíhá. Sjednocení obou alternativ do jedné získáme, pokud uvažujeme, že v daném okamžiku se - více či méně - zrcadlí minulé i budoucí. Analogicky s lomivostí prostředí v optice lze dokonce říct: čím silnější je "lom okamžiku", t.j. "optika okamžiku", tím je silnější zlom v okamžiku.

SYSTÉMY DOMŮ - SHRNUTÍ

Následující shrnutí není míněno jako "návod pro výklad". Je to pokus o vymezení sfér působnosti pomocí podmínek působících při formování jednotlivých systémů domů. Jedná se tedy spíše o logiku jejich utváření, než o jejich vytvoření pro dané místo a čas.

Kampanus  vyjadřuje statický kapitál společnosti, sevřený v omezeních Velké karmy. Je zde také jistá souvztažnost se staročínským Tao, či konceptem "být cestou" ("jsem kde-kde a kde-kým").

Regiomontanus  koresponduje se situacemi, kdy to, co v daném okamžiku a místě dospívá k svému vyvrcholení, zároveň souzní s požadavky či otázkami, které vyvěrají z individuálního žití.

Placidus  je ve výsledku podobný Kochovi, ale proměna je postupná, rozložena do času. Celý proces je zároveň průběžným zúročováním dlouhodobých aktivit a vkladů. Na rozdíl od Kocha se využívá jen kapitálu (včetně know-how), který je v každém okamžiku ve světě k dispozici.

Kochovské domy korespondují se situacemi, kdy proměna "minulé na budoucí" je koncentrována v daném okamžiku a využívá se z vkladu zvenčí (zmíněné know-how z vyšších světů).

Jak je již zmíněno v úvodu, málokteré dění je ve svém souhrnu tak vyhraněné, že se uplatní jen jediná z uvažovaných možností. Častější je spíše souběh, přičemž jednotlivé varianty se nejen že nevylučují, ale mohou se podporovat a dokonce i podmiňovat. Tím by např. mohli být geniální počiny vysokého věku. Příkladem může být zralost pozdních děl Beethovena a pod.

KARMICKÉ DOMY

Na rozdíl od dosud uvažovaných systémů, které jsou svázány s rotací Země, jsou Karmické domy svázány s oběhem Luny. Dvanáctinné dělení je zde opět důsledek dvou oběžných rovin. Sluníčko v rovině ekliptiky, Luna v rovině lunární dráhy (skloněné k ekliptice cca 5 stupňů). V obou rovinách se opět indukuje dvanáctinné dělení. Na rozdíl od domů svázaných s místem na Zemi, zde jde o zodiakální záležitost, a proto se jako hrot domu používá ekliptikální délka (projekce z roviny lunární dráhy). Odchylka od ekválního dělení je max. 6' (vnitřní domy). Pokud uvážíme souběžnou existenci dvanáctinného dělení po ekliptice - indukovaného stejným procesem - pak obě dělení fakticky splynou. Domy postupují v direktním smyslu. Dračí hlava je tedy K1 (1.dům), dolní kvadrát je K4, Dračí ohon K7 a horní kvadrát K10. Odvození, proč se počátek klade do Dračí hlavy - obecně do vzestupného uzlu obou rovin - překračuje možnosti tohoto textu. Jen poznamenám (a platí to zcela obecně), že při záměně vnitřní-vnější se prohodí 1.-7.dům, 4.-10.dům a podobně i zbývající domy.

Karmické domy, vzhledem k pomalosti své změny (0.5 st / týden), jsou zcela necitlivé na hodinu události. Vypovídají o širším časovém kontextu dění ve vazbě na Lunu. Lunární působnost souvisí s "pamatováním hmoty", ať ve smyslu čteného, nebo zapisovaného. V souvislosti s tím, že znamení Raka (domicil Luny) souvisí s "naplňováním duše" a tím, že duše je "zatížena hmotou" lze snadno vyvodit, o čem Karmické domy vypovídají. Stačí uvážit, že "karma" se ze sanskrtu obvykle překládá jako "práce" t.j "práce na životní cestě". Přihlédnutím k tomuto pak můžeme přímo číst např. K4 - náplň životní cesty, podobně K10 - forma životní cesty atd. Další a prakticky cenné využití Karmických domů je např. tam, kde "první nadechnutí" rodícího se státu, či instituce probíhá jako sled nesoumístných událostí v časovém horizontu hodin či dní. Jako příklad může posloužit vznik ČSR v r.1918. Zpětnou interpolací tranzitů na Karmické domy republiky vychází pro korigované Karmické domy datum (+/-2 dni) 14.X.1918 - ustavení české exilové vlády ve Washingtonu - což je zároveň solár pro Zlatou bulu sicilskou.

Záměrně je všude použito spojení "indukuje" dvanáctinné dělení. Neboť počátek takového dělení není apriory ničím dán ! Volbou počátku (volbou 1.domu) ve skutečnosti určujeme další vlastnosti daného systému. Např. pro neofyta při zasvěcovací iniciaci je 1.domem (nikoli prvním stupněm) zn. Kozoroha.

Zde se nabízí zajímavý důsledek: Ekvální domy by pak svojí vnitřní genezí vycházely z působnosti Luny, ale s omezením vázaným na Asc-Desc, t.j. co proniká z/do hlavy resp. co z/do tělesného.

ZÁVĚREČNÁ POZNÁMKA

Osobně mám největší zkušenost s Placidem. To je dáno tím, že dělám karmickou astrologii ("astrologii osudových sil"). Primárně ovšem vycházím ze znamení a Karmických domů. Domy podle Placida mi slouží jako pojítko "běhu všedních dnů" a inkarnačního rozměru důsledků "každodenní práce". V tomto smyslu je na Placidových domech zvlášť dobře patrné ono vzájemné zrcadlení dlouhodobého a krátkodobého, stejně jako vzájemné zrcadlení minulého a budoucího.

Zamyslíme-li se nad tím, co ve svých důsledcích zmiňované "zrcadlení" přináší, dostáváme závažný výsledek. Změna "kvality" světa znamená změnu světa včetně jeho minulosti, neboť jediné, co určuje kvalitu minulosti je - jak působí na současnost. Změnilo-li se toto působení, nemůže působit táž minulost. Zároveň to vysvětluje, proč práce, spojená byť jen s malou změnou, je tak pracná, a také, proč minulost nelze ani "vyměnit", ani "zvrátit". Samotná proměna "stavu" je vlastně "potencí" : "Stvoření - mimo čas a prostor - sebe sama v sobě překračuje".

Celou úvahu tak můžeme uzavřít slovy básníka St-Exupery:  Člověkem jest jen ten, kdo v sobě nosí větší bytost, než je sám.


*)  Topocentrické domy jsou ve skutečnosti aproximací Placida. Na tuto okolnost upozorňoval již v roce 1992 kolega Ivan Maňásek. Podobně je aproximací i tzv. "klasický" Placidus, jehož výpočet je často uváděn v meziválečné literatuře (odtud název "klasický"), ale neznamená to původní!.   Ostatně - Kochovské domy vznikly jako jeden z pokusů o rekonstrukci původního Placidova výpočtu.

**)  Domy podle Placida (tzv. americká revize - to je to co počítají současné programy) existují i za polárním kruhem. Jiná věc je, že to astrologové a hlavně programátoři nevědí (vycházejí sice ze správných vzorců, ale způsob jejich použití neumožňuje určit některé hroty domů, i když existují). Mýtus o neexistenci Plac.domů je pozůstatek z doby, kdy se vycházelo ze zmíněného "klasického" Placida. U něj skutečně nelze pro šířky za polárním kruhem sestrojit "generický" trojúhelník.


ZPĚT  na hlavní stránku


17:10:02, 20.prosinec 2001