Tento text vznikl jako výsledek "mezioborové spolupráce" a byl určen pro konferenci stavebněhistorické­ho průzkumu „Opevnění“ v Žacléři 2012 (viz  #3 , #5)

Astrologicko-astronomická analýza založení fortifikace

(Pá 27 Feb 1495 14:08 Prostějov)

Ing. Petr Rastokin

V první řadě dlužno poznamenat, že údaj „14 hodin 8 minut" může vymezovat až čtyři různé okamžiky - neboť záleží na tom, od čeho těch „14h 8m" počítáme. [Viz například G. Friedrich: Rukověť Křesťanské chronologie, s. 31 a násl.].

Mohlo se jednat o tzv. „hora equales" (1-24 hodin). Ty se počítaly buď od východu Slunce (Babylónské hodiny „Bab"), nebo od západu Slunce (hodiny italské, vlašské, někdy zvané České hod. „C"), dále pak od pravé půlnoci (zde značíme „LT" - „Local (true) Time - na rozdíl od „LMT" Local Mean Time, což je střední sluneční čas v daném místě (nepásmový!). Poslední možností je počítání „od pravého poledne" používané přednostně hvězdáři (zde značíme „A"). ^(#1)

Postavení jednotlivých těles se v průběhu jednoho dne téměř nemění (jen Luna se posune o 14°/den). Časování okamžiku - přesné na minuty - pak předpokládá (jako záměr), že tato konstelace na nebi je natočena vůči zemi tak, aby tělesa „zaklapla" do nějaké významné pozice - obvykle na tzv. „hroty domů" (domů je stejně jako znamení zodiaku tj. 12, ale reprezentují spojení s místním horizontem čili „tady a teď"). Samotný termín „hrot domu" souvisí s tím, že „na hrotu domu" je to „vyhrocené". Okamžité natočení oblohy pak určuje, kde se nachází to „na nebi" ve vztahu k tomu „tady a teď" tj. místní „horizont" (a to i obrazně). Linie horizontu (schematicky Ascendent - Descendent) koresponduje se spojnicí hrotu 1. (Asc) a 7. domu (Dsc).

Způsob tohoto spojení (promítnutí) je dán čistě geometrií a z geometrie lze také odvodit vlastnosti konkrétního spojení. Rozdíly ve způsobu projekce pak odlišují jednotlivé systémy domů: například domy dle Campana, Regiomontana, Placida…

(Planety Uran, Neptun a Pluto v rámci řešené úlohy neuvažujeme.) Samotná planetární konstelace je v rámci daného dne charakterizována :

• konjunkcí Sluce se Saturnem v Rybách,
• kvadrátem Marse ze Štíra na Merkura ve Vodnáři,
• a pro první dva časy opozicí Jupitera z Vah na Lunu do Berana (pro zbylé dva časy lze považovat opozici již „mimo orbis")

Koincidence s některým z hrotů domů nastává:

• Pro 1. čas je Slunce se Saturnem přesně na hrotu 3. Placidova domu, případně 1.3° od hrotu Regiomontanova 3. domu (na hrot by obě tělesa došly ve 14:12 tj. o 4 minuty později).
   
• Pro 2. čas nastává jen konjunkce Jupitera s Vertexem (a můžeme jej vyloučit).
   
• Pro 3. čas je Mars 31' (tj. 2 minuty v čase) od 5. Campanova domu (Venuše 3° od hrotu 8 domu), případně Luna na K9 (Nodál).
   
• Pro 4. čas je Slunce 21' (tj. 2 minuty po konjunkci) a Saturn 1° od hrotu 6. Campanova domu, Merkur 1.1° od hrotu 5. domu (tj. 5 minut před přesnou hodnotou) a Mars 1.5° od hrotu 2. Campanova domu (tj. 8 minut po přesné konjunkci).

(3. čas) Přihlédneme-li k tomu, že Mars na hrotu 5. domu by byl logičtější pro zahájení útoku (případně demolice), než pro počátek stavby fortifikace, pak tato volba není nikterak pravděpodobná.

(4. čas) Volba Slunce (a Saturn) na hrotu 6. domu je již lepší (6. dům - práce vlastních rukou, služba). Saturn (Kronos - „pán času") od starověku reprezentoval stálost, řád, pevnost (nejen tvarů). Na východě je Saturn znám jako pohádkový „Kostěj nesmrtelný" - ten má pevnost kostí, kostry i jako atribut jména. A upevnění práce (stavby) by bylo jistě pro fortifikaci žádoucí. Odchylka 21' (tj. přesný čas by měl být 14:06) pro Slunce případně 14:03 pro Saturna by se ještě vešla do tehdejší přesnosti výpočtů (domy a Slunce do 10', Saturn do 3/4°).

(1. čas) čtyřminutová časová odchylka (1.3°) od hrotu Regiomontanova 3. domu je myslím příliš velká, abychom ji mohli akceptovat.

Naproti tomu časování (s úhlovou chybou 4') na hrot 3. Placidova domu je naprosto excelentní a je ještě v možnostech dobové výpočetní přesnosti - vadí jen, že Placidův systém se v té době ještě nepoužíval (Placidus *1603, †1668).   Přesto je „Placidus" správně.

Když o století později vytvářel Placidus nový systém domů, oprášil prastarý systém planetárních hodin (užívaný od hlubokého starověku) a svůj systém domů o něj opřel - konkrétně hroty Placidových domů reprezentují planetární dvouhodiny. Pro úplnost - planetární hodiny jsou to samé, co středověké nerovnoměrné hodiny (hora inequales, hora temporales). Takže přesné „zaklapnutí" na 3. Placidův dům je ve skutečnosti volba začátku 9. planetární hodiny (ty se počítaly vždy 1 - 12 od západu a východu Slunce).

Pokud následujeme „ortodoxní" postupnost planet („od stvoření světa") [viz například Kaplan: Sefer Jecira ^(#2)], pak je pro zvolené datum 9. planetární hodina pod vládou Saturna. Pro naši konstelaci tak dostáváme více než uspokojivé „čtení":  Spojení vitální síly Slunce se Saturnskou stabilitou, tvrdostí a pevností (budované pevnosti), navíc pevností ještě „umocněnou" v souběžné vládě planetární hodiny Saturna.

Pro fortifikaci je pak pevnost a odolnost tím cílem, co neznámý středověký hvězdář svou volbou zamýšlel.

Uvedenému jistě neubere na působivosti ani okolnost, že přízračná přesnost konjunkce Slunce se Saturnem (pro zvolený okamžik je to 5 úhlových vteřin!) je zcela mimo výpočetní možnosti té doby. Ostatně - snažíme se vystopovat záměr, nikoli zjišťovat jeho realizaci či realizovatelnost.

Sled počátků planetárních hodin (časy jsou v LMT):

Pro úplnost zde poznamenám, že „zaklapnutí" Slunce na hrot Placidova domu je do 17. století vždy volbou časování na „lichou" planetární hodinu (1, 3, 5, 7, 9, 11), nikoli dokladem o užití tohoto systému domů.

Ra  2012.10.30. 20:05 v Praze 

V této podobě byl článek uveřejněn také v Konstelaci č.52-53 str.40-46.

 Výše uvedený text se objevil celkem třikrát - na konferenci stavebněhistorického průzkumu „Opevnění" v roce 2012 a o rok později ve sborníku „Svorník 11", dále pak v roce 2017, jako informace o příspěvku z konference, uvedená v Revue Krok (Kulturní Revue Olomouckého Kraje).

Na náslujících stránkách uvádím její zkrácenou verzi:

Astrální minuta pernštejnského Prostějova
(Michaela Kokojanová)

KROK 2017/3, ročník 14, s. 20-22 (zkrácená citace) ^(#3)

Není prostě možné, aby si toho nikdo nepovšiml. Snad v žádném ze souborů sporých, leč po staletí s oblibou opakovaně na odiv vystavovaných záznamů zachycujících počátek pernštejnské éry v Prostějově (tj. přelom 15. a 16. století) nechybí zmínka o počátku budování městského kamenného hradebního komplexu za pana Vratislava z Pernštejna. Můžeme si dokonce vybrat, zda si chceme počíst v latině, češtině, či němčině. V řádce ostatních soudobých stavebních zpráv sdělení pravidelně vyniká svým rozsahem a sdílností. Ale hlavně - ve většině variant se objevuje překvapivě podrobný časový údaj: Pán prý akci ráčil zahájit v pátek po sv. Matěji L. P. 1495 [27. února] ve 14 hodin 8 minut. Dodávat, že podivně působí již samo načasování aktu doprostřed zimy? (Pozn. redakce: navíc ve 2 hodiny v noci) Pověstné únorové třeskuté mrazy a sněhové vánice dávných časů se nepochybně dobře snášely s opravami a úpravami nářadí, výzbroje a výstroje, na něž nezbývalo v příznivějších údobích roku času, s besedami u sálajícího tepelného zdroje, a také s masopustními průvody a svatebním veselím. Sotva však vyhovovaly zahájení stavebních prací.

Nezdá se však, že by někoho z těch, kdo věnovali pozornost starším dějinám Prostějova, zmíněné zvláštnosti zaujaly. Háček může spočívat v tom, že vážené kolegy napadlo přesně to, co mne: Jde o optimální okamžik započetí díla určený astrologickou prognózou. Považovali snad možnou stopu „pavědeckých" výdobytků minulých dob za nehodnou pozornosti solidního moderního badatele? Nebo nesehnali, stejně jako dlouhou dobu já, někoho, kdo by dokázal dávné ezoterické určení zrekonstruovat a tím domněnku potvrdit?

Až na počátku třetího tisíciletí jsem po letech marných pokusů svou utkvělou myšlenkou infikovala Ing. arch. Danu Novotnou z Národního památkového ústavu. Ta se jednak z hlediska svého oboru zaměřila v nabízené souvislosti na stavební památky pánů z Pernštejna, jednak dokázala objevit a zaangažovat toho pravého člověka - Ing. Petra Rastokina z Prahy,

Uspořádání 11. specializované konference stavebně historického průzkumu v Žacléři roku 2012 právě na téma „Opevnění" si už naše drobné kolektivní mezioborové dílko díky svým nadpozemským konexím nejspíš zajistilo samo. Účastníci konference sice hvězdný příspěvek přijali s pobaveným despektem, ale v kuloárech pak převládlo mínění, že jde vlastně o možnost zajímavou, a to z mnoha hledisek. Nikomu se nepodařilo z paměti vydolovat (včetně účastníků z Polska a Slovenska), že by se v souvislosti s fortifikací setkal se stavební přípravou tohoto druhu.

Je pravděpodobné, že již Vratislavovi se dostalo vyššího vzdělání v uznávaném kulturním centru, pravděpodobně ve slezské Vratislavi. Tam se mohl seznámit se špičkovými učenci zabývajícími se též ezoterickými naukami, případně se i sám zařadit mezi zasvěcence. O Vratislavově přehledu a sebevědomí podloženém jednak bohatstvím, jednak dosavadními úspěchy svědčí, že pro hradby nepožadoval od hvězdopravce věštbu, ale určení specifického okamžiku harmonie světa, v němž spojení astrálních sil podpoří kvalitu iniciace startu zamýšleného díla. Vše ostatní očekával od schopností a sil pozemských.

(#1)  Pozn.: [Friedrich] sice LT přímo neuvádí, ale jeho užití ve středověku lze doložit například ve Vita Karoli Q. (1978: s. 45) (bitva na den sv. Kateřiny),  kde je v latinském textu „ab hora nona",  v českém „od druhé hodiny".  To ukazuje na stejný časový okamžik jen pro 9h LT a 2h Bab (přibližně 9h LMT).

(#2)  Aryeh Kaplan: Sefer Jecira. Volvox Globator 1998, s. 213 a n.).

(#3)  Kokojanová, M. - Novotná, D. - Rastokin, P.: 27. únor 1495 - počátek stavby prostějovských hradeb. In: Svorník 11/2013.  Sborník příspěvků z 11. specializované konference stavebněhistorické­ho průzkumu „Opevnění" uspořádané 12.-15. června 2012 v Žacléři. Praha, Sdružení pro SHP,2013, s. 157-165.

(#4)  Doplněno po dotazech na datum pro 4.čas.    Předpokládaný čas 14:08 Bab.  je uvažován pro 27.února, i když by se mohlo zdát (je to už po západu Slunce ve 20:42:55 LMT ), že datum má být 26.února.   To by ovšem platilo jen,  pokud bychom počítali podle "Českého orloje" (tj. od západu Slunce ),  ale pak bychom nemohli uvažovat "Babylonské hod." (tj. od východu Slunce).  Jinak řečeno - počítáme-li čas podle Babylonských hodin,  začíná příslušný den (pátek) s východem slunce 27.února,  nikoli navečer 26.

* * *

ZPĚT na hlavní stránku

00:02:03, 28.prosince 2022