(Princezna Daniela má, podle 3. sudičky v úvodu [02:56.360], "sobeckou mysl a lhostejné srdce".)

...S tou princeznou to vypadá, že jsem se nemýlil - myslím, že Bogušovská coby princezna (za vydatné pomoci p.Fialové v roli 3.sudičky v závěru) "přetypovala" scénář.  Ona se, podobně jako princ (spřízněná duše - také to ihned poznala), bojí výsměchu/soucitu a pod. To není "sobeckost mysli", to je zranitelnost Raka ukrývajícího se "pod drnem".  Ostatně duchovní tradice vždy považovala "soucit" (na rozdíl od soucítění) za selhání, slabost, nezralost (protože jde o povýšenost). Takhle dávají (konzistentní!) smysl všechny momenty v projevu herečky, ale i věta p.Fialové: "Jak ti má uvěřit ona, když nevěříš sám sobě".

Například obava princezny Daniely z "dobrých konců (neb ty dobré konce se mohou pokazit), je obava ze "selhání reality" - resp. selhání "princů" co ji tvoří ("...oni se už hlupáky narodili"). Navíc se za ta selhání jejího okolí stydí ("dej hlupákovi provaz..."). Šaškovi se také - jako jedinému - hned od začátku otevřela (viz celé s šaškem až k: "Jak dovedeš být krásně upřímná").
Samozřejmě je otázka, jestli si scénárista náhradním termínem "sobeckost mysli" neusnadnil práci (nenapadá mě, co by tam mohl napsat pro mnou popsanou verzi).

Korespondence z radixu:

Jupiter ve Lvu/K4  - Hrdá - snad až příliš hrdá ([34:46.800] "Než bych ti z nouze ruku podala, raději si ji nechám useknout")
Saturn v Beranu/K12 (moje hlava, můj zákon) řídí přímo Mer,Jup,Moo (zbylé osobní pty Sun a Ven přes konjunkci) :
 - kvadrát   - Merkur v Raku (a přes konjunkci Slunce)
 - trigon      - Jupiter ve Lvu
 - BiQuintil - Luna v Panně  (aktivováno v rámci dne - a návazně konjunkcí Venuše)
Odtud plyne, že ta Saturnská přísnost zasahuje především jí samotnou (slasti tohoto světa nesnáší "ani statečně").

Saturn v Beranu
  Panovačná - dobře patrné po šaškově odchodu [17:56.440], zejména když [18:46.800] praští šaškovou čapkou o zem.
 ?Sobeckost - jediné místo, které na to zjevně kandiduje: [18:38.400]  "šašku, proč jsi mi utek, šašku, bez tebe je tu tak prázdno".

Ono to s tou sobeckostí není tak jednoduché - to by pak muselo být sobeckostí i toto:
  [40:41.400] "...neumřela, chceš-li mne takovou, jaká jsem, zůstaň tu u mne a pomoc mi tak žít". 

Jenomže tady se řeší něco zcela jiného (její dosavadní nevíra) [41:10] - 3.sudička:  "Nevěříš si? Jak ti má věřit ona".  A ještě před tím, když chce princ po královně, aby šla za sudičkami ještě jednou, královna mu říká [39:38]: Ale ty běž za princeznou. Musíte věřit spolu. Oba dva.

  [35:35.840] "... Ne, nikoho nemám ráda a nikdy jsem neměla a sebe teď strašně nenávidím".
Nicméně zde [34:40.800] "jak jsem tě měla ráda, jak jsi byl pro mne ten nejbližší člověk"

Nevěří nikomu a ničemu kolem sebe (Saturn v Beranu - moje hlava, můj zákon).
  [34:55.440]  "I ty chceš těžit z mého neštěstí, i ty - komu jsem tolik věřila" (je to tam i dřív)
  [35:54.800]  jízlivě: "Pomoci? Ty? Jsi nad chytřejší než lékaři, než baby kořenářky? Nebo snad znáš nějaké tajné kouzlo? Už nevěřím, už jsem jen zoufalá.
  [36:19.720]  šašek: "... a přece bych svou bolest nevyměnil za lhostejný klid, jehož se nic netkne"

Ve výsledku tady spíš než o sobeckost, půjde o zmíněné "Saturnské sevření" celého jejího vnitřního světa.  Zde je vysvětlení i toho, jak se - jako tonoucí stébla - chytá přišedší spřízněné duše (šaška) a nepřímá kontrola tohoto sevření je, když [16:23.880] si pohrává s myšlenkou "Anebo si tě vezmu za muže", ale po poznámce o protažených tvářích urozených pánů, smutně pokračuje: "Ale jsem princezna" tj. vědomí povinnosti (ke svému stavu), zodpovědnosti ke svému postavení.

A ani to sudičkou přiřčené "lhostejné srdce" není až tolik namístě:
Pluto+Uran v Panně analyticky kritická Panna - přesné a zdánlivě neosobní [12:58.040] "Dej hlupákovi provaz a on se oběsí", ale výraz princezny lhostejně neosobní není - je v něm povzdech i rezignace nad marností existujícího světa (dokonce snad i určité zoufalství) - ?celé vliv sextilů od Merkura a Slunce v Raku dále Neptuna ve Štíru - !! přičemž Pluto a Uran jsou v ohnisku toho spojení "niterné-vnější".

Neptun ve Štíru /K7 - ozařující celý řetízek 7-mi planet druhého kvadrantu, předjímá přerod(Štír) vize/ideálu(Neptun) hodnot druhých lidí. V příběhu to odpovídá tomu, kdy se opakovaně zmiňovaná "nevíra" v lidi láme po té, co královna říká synovi "tolik jí máš rád?" [39:10.240]. Navazuje pak proostření na princeznu viz následující poznámka.

Neméně zajímavá je i kamera (včetně proostření na princeznu v pozadí a sklopení očí [39:11...]).
(Toho si všiml i zmíněný kolega, takže to má jistou objektivnost:-)

Venuše v Rybách - v mužském horoskopu "láska mnicha", v ženském "láska madony" a mj. také malířský symbol "madona s jezulátkem" - tzv. čistý typ: madona trůnící (madona i jezule se dívají z obrazu, svatozář kolem hlavičky jezulete je zároveň svatozáří kolem srdce madony).
Luna a Venuše v Panně == Žena - madona(Ven/Psc -->Vir) sestoupivší z obrazu do "terénu"(Vir):
  [09:42.040]  [11:52.000]
  [34:39.920]  [39:11.160]  [39:14.200]  [39:56.160]  == "svatej na mostě" (tedy spíš "svatá...")  

V kontextu předchozího, jako by se tu prolínaly dva plány. To ale může být reálný obraz obtíží, které působí madoně profánní svět. Potom by ovšem poznámka (o přetypování) z úvodu dostávala daleko vážnější rozměr.